Jak zůstat v rovnováze, práce nepráce

„Přátelé se mě často ptali, jak dokážu vybalancovat svůj osobní život a všechny ty projekty, do kterých investuji svůj čas. Jednou jsem si dal pauzu a opravdu jsem se nad tou otázkou zamyslel. A zjistil jsem, že právě ta pauza, to přemýšlení, je klíčem ke všemu.“ Leo Babauta

Mám takový subjektivní pocit, že dnes moderní téma work-life balance, tedy rovnováha práce a odpočinku, které rádi omílají psychologové, koučové a internetoví influenceři, je tak trochu mýtus. Ano, všichni moc pracujeme, stresujeme se, baštíme dvousetgramové balení Milky na posezení nebo místo oběda zhltneme dva dny starou bagetu, kterou prodávají ve večerce naproti kanceláři.

Ale to jsme přece chtěly, ne? My podnikatelky, které máme tolik zakázek a poptávek, že nevíme, kam dřív skočit.

To je náš život.

To je náš život. Zdroj: www.pexels.com

Když jsme naladěné produktivně, rozhodně nepřepočítáváme náš život na čas v práci a čas s rodinou. Pokud jsme vnitřně soustředěné a v pohodě, dokážeme se stejnou lehkostí, s níž si hrajeme se psem, také vytvářet sezónní nabídku, nebo zpracovávat mailing list. Pokud máme uvolněnou a klidnou mysl, tak se rozdíl mezi pracovním a nepracovním životem stírá. Některé z nás tráví 90 % svého času v práci a milují to. Doma by se nudily a pracovním životem žijí. A jsou v rovnováze. Samy se sebou to mají vyřešené.

Právě tady je zakopaný pudl (nebo afghánský chrt, jak je libo).

Klíč k vyrovnané mysli a tedy i životu je totiž v dosažení pocitu vnitřní rovnováhy, ne v honbě za tím, věnovat naprosto stejný čas rodině a práci. Pokud něco děláme, ať už pracovně, či v rovině osobní, je třeba udržet si soustředění právě na tuto činnost, vyhýbat se rozptylování a užívat si přesně to, co právě děláme, jako by to byla ta jediná důležitá věc na světě.

Jak si ale udržet vnitřní rovnováhu, tu kýženou klidnou mysl, když toho máme tolik na starosti? Jsme matky, ženy, manželky, kamarádky, dcery, partnerky a milióny dalších žen v jedné.

Vlastně je to úplně jednoduché. Jak říká Leo Babauta v úvodním citátu – prostě si udělejte pauzu.

Nalaďte se sama na sebe, na svoji duši, kde se skrývá kreativita a vlastně všechno to, co ke svému podnikání potřebujete. Vydechněte, abyste si mohly od srdce uvědomit, že žijete plný život, který Vás baví a naplňuje.

Vydechněte a uvolněte se.

Vydechněte a uvolněte se. Zdroj: www.pexels.com

Jenomže, kde vzít čas na tu pauzu? Když toho máte tolik, že vlastně ani nevíte, kde Vám hlava stojí. Odpověď je zase zcela jednoduchá. O svém čase rozhodujete jen Vy. V dnešní době si často stěžujeme, že nemáme dost času na to či ono. Že se nám ten čas asi někam ztrácí. Možná, jako existují ponožkožrouti, je i nějaký druh časožroutů…

Ono je to ale vlastně celé trošku jinak.

Jak už několik let tvrdí přední kvantoví fyzici, čas jako takový neexistuje. Vše se odehrává tady a teď. I když to bude znít možná dost přitaženě za vlasy, už staří Řekově měli pro naše slovo čas dvě pojmenování. Kairos a Chronos. Chronos je významem označení časové linearity (kolik je hodin, jak dlouho…) a Kairos označuje spíše kvalitu času (je čas sklízet víno, steak na medium-rare…).

Dnes často lpíme na oné linearitě času, musíme mít všechno hotovo, přijít na schůzku včas a do práce v osm, v poledne obědváme. Obě kvality času jsou ale potřeba a dobře je skloubit je základem úspěchu a vyrovnané mysli.

Když to tedy poněkud zbagatelizujeme na příkladu: víme, že máme hlad, a tak si uděláme čas na oběd. Stejné řešení navrhuji pro nalezení chvíle na pauzu. Prostě si ten čas udělejte, do Chronosu jej naplánujte a v Kairosu příjemně prožijte.

„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich

Podívejme se na pár tipů, jak dostat mysl do rovnováhy, kdy je to potřeba:

1) Zkuste autogenní trénink.

Autogenní trénink je relaxační metoda, která využívá sugesce k navození uvolněného stavu mysli a těla. Pokud ji budete praktikovat pravidelně, již po krátké době se u Vás dostaví snížená hladina stresu a výrazné zlepšení koncentrace.

Celý popis tréninku můžete běžně najít na internetu, tudíž jen pro objasnění: základní principy jsou dva – relaxace a koncentrace. Jedná se tedy o uvolnění svalstva a následnou koncentraci na určitou představu. Představujete si v těle například pocit tepla, vnímáte dech, chlad a tak dále. Základní sestava zabere i několik hodin, nicméně můžete si ji individualizovat a pracovat například jen s rukama či hlavou.

2) Koncentrujte se pouze na jednu činnost.

Starověká japonská technika ichigyo-zammai je známá už mnoho tisíc let. Jedná se o trénink koncentrace pouze a jedině na jednu činnost. Zkuste ji alespoň na chvilku každý den. Když si čistíte zuby, jen si je čistěte, nepřemýšlejte o ničem jiném, neutírejte druhou rukou umyvadlo. Věnujte čištění plnou pozornost a zkuste si jej užívat tak, jako byste to dělali poprvé a naposledy. Vaše mysl se v tomto okamžiku uvolní, oprostí od všech zacyklených starostí a restartuje pro další práci.

3) Založte si deník vděčnosti.

Pocit štěstí a vnitřní rovnováhy plyne také z vděčnosti za to, co jsme dokázali, prožili či zažili. Nicméně v tempu, ve kterém žijeme, si občas leháme do postele s hlavou plnou starostí a vlastně si ani nepamatujeme, co všechno se nám přes den přihodilo a za co bychom mohly být vděčné. Rozmazlete se a kupte si ten nejkrásnější a nejdražší sešit, který si zamilujete na první pohled, a nějakou úžasnou propisku či pero. Položte si obojí na noční stolek a večer před spaním věnujte minutu či dvě sepsání toho, za co jste ten den vděčné.

I kdyby to měla být jen jedna věc.

A až si tento rituál oblíbíte, zkuste jít ještě o krok dál a podle návodu z knihy Tajemství si do svého sešitu pište nejen to, za co jste vděčné z uplynulého dne, ale i to co si přejete do budoucna. Například: „Jsem vděčná za to, že mi život přinese milujícího muže, který bude podporovat moje poslání a bude mne milovat, tak jak se miluji já sama.“ Tyto afirmace poté mohou začít působit pozitivně na Váš život a přinesou Vám pocit radosti a těšení.

Zkuste si také stáhnout do mobilu či tabletu nějakou příjemnou relaxační hudbu, která Vám pomůže rozpustit chmury třeba i při cestě na schůzku, nebo čekání u lékaře. Doporučuji například nahrávky vokálního improvizátora Patrika Kee, legendárního Maoka, či pro milovnice silných ženských songů spolek Laboratorium Piesni.

Nechte se unášet.

Nechte se unášet. Zdroj: www.pexels.com

Doufám, že Vám dnešní článek dodal novou inspiraci k vnitřní práci na své rovnováze a kreativitě. Pokud se Vám líbil, prosím, sdílejte jej a já se na Vás budu těšit zase příště.

Vaše Alexandra

Komentáře