Ariana Bernard: Už jsem se v životě nemohla dál jen „plácat“

Je víc vizážistka, vlasová kosmetička, lektorka, nebo fotografka? Ariana je prostě úspěšnou podnikatelkou hned v několika sférách, a přitom s vlastním byznysem začínala poměrně pozdě. Téměř do třiceti let seděla v kanceláři jako něčí zaměstnanec a netušila, jak by to mohla změnit. Já jsem se s ní setkala ve chvíli, kdy jsem sháněla fotografku, která by mi navždy zvěčnila mé šťastné období – těhotenství. Její fotky mě okamžitě oslovily a o příběh, který ji doprovází, jsem se rozhodla podělit i s Vámi. Je totiž velmi inspirativní.

Jaké byly u Vás ty prvotní impulsy, díky kterým jste začala uvažovat o vlastním podnikání?

Jedním z nich byl věk blížící se třicítce, kdy se očekává, že budete mít kariéru minimálně dobře nastartovanou. Od přátel jsem často slýchala, že se v kanceláři zahazuji a že bych se svým potenciálem měla podnikat nebo pracovat na vysoké manažerské pozici. Na jednu stranu mi to lichotilo, na druhou jsem byla frustrovaná. Věděla jsem totiž, že mají pravdu, ale netušila, co konkrétně bych měla dělat a kde začít.

Do toho přišel druhý impuls, a to zdravotní komplikace, které jsem nesla špatně i psychicky. V ten moment jsem věděla, že už se nemůžu dál v životě “plácat” a zůstávat v práci, která mi sice vydělá na život, ale štěstí a vnitřní uspokojení mi nepřináší.

Jak jste tedy obor svého budoucího podnikání hledala?

V létě 2013 jsme s kamarádkou seděly na posteli a usilovně přemýšlely, co vlastně umím a co by se s tím dalo dělat. 🙂 Jsem umělecky založená, ale v ničem nijak zvlášť nevynikám. Umím obstojně kreslit, tvůrčím psaním jsem se tehdy již živila, zajímala mě oblast krásy a odívání, a tím to haslo.

Od dětství jsem si nesla stigma ošklivého káčátka. Na základní i střední škole jsem zažívala lehčí šikanu kvůli akné, brýlím a širokým bokům. Už tehdy jsem začala pronikat do tajů světa krásy, abych svoje „problémy“ vyřešila. Například jsem si od dvanácti vystřihovala články z beauty rubrik časopisů – už tehdy jsem to brala opravdu vážně.

Tak jste se rozhodla pomáhat zakrýt nedostatky i ostatním?

Kariéra vizážistky mi přišla jako ideální volba, ne tak mému okolí. Reakce byly na škále od povytaženého obočí přes nevěřícný pohled až po přátelské promluvení do duše, ať neblázním, že v mém věku není možné se na přeplněném trhu prosadit, navíc nemám šanci dohnat dívky, které s vizážistikou začaly již na učilišti, a mám to rovnou vzdát.

Přesto jste to nevzdala?

Prošla jsem rekvalifikací na vizážistku a pokračovala školeními v Čechách i ve světě. Rozhodla jsem se k podnikání přistupovat jako k jakémukoliv jinému startupu. Vypracovala jsem něco jako byznys plán, udělala si průzkum trhu, využila znalosti z marketingu, spojila je s vědomostmi nabíranými patnáct let a během jednoho roku jsem měla kalendář plný měsíce dopředu.

Jaké byly samotné začátky Vašeho podnikání?

Těžké. Nemohla jsem si dovolit hned odejít z práce, abych měla z čeho platit složenky a dotovat začínající byznys, kurzy a materiál. Při pohledu zpět vidím, že mě zásadně ovlivnila chronická nemoc partnera, se kterým jsem se tou dobou seznámila. Minimálně jednou do roka byl hospitalizovaný a lékaři nedokázali říct, jak se bude jeho zdravotní stav vyvíjet. Uvědomila jsem si, že moje podnikání nemůže být jen příjemnou prací, která mě baví a v níž se realizuji. Musela jsem díky ní být schopna postarat se o sebe, případně i partnera, a v budoucnosti uživit i rodinu. A podle toho jsem ke svému podnikání přistupovala. Prostě se mi to muselo podařit, jiná možnost nebyla.

I proto jste nezůstala pouze u vizážistiky?

Ta práce mě naplňovala zhruba rok, než se vrátily myšlenky, že marním svůj potenciál a že bych mohla vybudovat něco většího, s přesahem. Založila jsem blog o kosmetice, kde jsem se snažila předat svoje kosmetické tipy z praxe. Po několika měsících jsem i díky němu na přání kolegyň začala pořádat školení pro vizážistky i laiky.

Já Vás znám ale hlavně jako fotografku. Jak jste se k tomu dostala?

Po dvou letech od začátků s vizážistikou už jsem se hryzala nudou a rozhodla se začít si svoje líčení fotit. Nic komplikovaného, jednoduché portréty před květinovým pozadím, které jsem si sama vyrobila. Už při publikování první fotografie mi začaly klientky psát, kdo to fotil a že takovou fotografii chtějí také. Začala jsem fotit u sebe v kuchyni, kde bylo nejvíce světla. Zařídila jsem si mezi ledničkou a pračkou malý koutek, kde jsem líčila a fotila. Bylo mi až trapně, v jakých prostorách fotky vznikají, ale žádná z klientek neřekla ani slovo.

Tam jste mě ale nefotila. Čili se Vaše podnikání zřejmě rozjelo a časem jste ho rozšířila?

Přesně tak. Do půl roku bylo focení tolik, že jsme se přestěhovali do většího bytu, kde jsem měla na svoje tvoření vyhrazenou celou místnost. Během roku se ateliér rozrůstal do dalších místností, přibyla šatna pro klientky se štendry nacpanými oblečením, rekvizity na focení a technika, až se zaplnil celý byt. Celý je dnes ateliérem, který budu brzy opět stěhovat do ještě větších prostor.

I nadále ale podnikáte ve více oblastech, ne jen ve fotografování?

Ano. V lektorování vizážistek a žen z beauty oblasti stále pokračuji a mezi školení jsem přidala i marketing, během kterého se snažím vysvětlit, jak si vybudovat úspěšné podnikání a jak dát potenciálním zákaznicím vědět o svém skvělém produktu. Být v něčem dobrá dnes bohužel nestačí.

Předáváte tedy dál to, čeho jste sama živou ukázkou. Ani Vaše nejbližší okolí takový úspěch nečekalo. Co byste tedy ze své zkušenosti poradila ostatním začínajícím podnikatelkám?

V praxi se setkávám s řadou žen, které prvotní nesnáze s podnikáním odradí. Proto jako první věc doporučuji se zamyslet, jestli by tu konkrétní práci dělaly i zadarmo, pokud by se nemusely bát o finanční zajištění. Jestliže tu práci opravdu milují, tak je drobné potíže neodradí, rozhodně ne na dlouho.

Dál doporučuji neřídit se tolik tím, co si myslím, že by zákaznice chtěly, ale zamyslet se, jak by vypadalo moje vysněné portfolio. Jakou práci a v jakých podmínkách/kulisách bych chtěla dělat, abych byla šťastná? Mě baví „hrát si na princezny”, takže fotím romantické, něžné a ženské portréty. Trochu si tím kompenzuji dětství a dospívání, kdy jsem ve svých očích tou krásnou princeznou nebyla, ale nikdy není pozdě s tím začít 🙂

Děkuji mnohokrát za krásný příklad ze života, dokazující, že nikdo není starý na splnění svého snu a že stojí za to vytrvat a nenechat se odradit prvotními neúspěchy či negativním postojem okolí. Věříte-li svému snu Vy, pak máte vše potřebné k jeho splnění ve svých rukou.

Nevzdávejte své sny,

Vaše Alex.

Praktické tipy a rady pro Vaše podnikání, stejně jako inspirativní příklady ze života, Vám přináší Alexandra John, autorka úspěšné knihy Sama sobě šéfem a interaktivního online kurzu Sama sobě šéfem aneb Podnikatelkou za 30 dní.